27.9. – 13.10.2018
Původně bylo v plánu Kosovo, Makedonie a severovýchod
Albánie, nicméně, nějak se mi nechtělo ukrajovat ty šílené kilometry přes
Srbsko a tak jsme zvolili obdobný formát jako loni v říjnu.
Dokonce i dálnici přes Maďarsko jsme si tentokráte odpustili
a zaplatili Slovincům mrzký peníz za cirka dvacetiminutové svezení.
Ve čtvrtek, v pátek je svátek, volám před obědem
z kanceláře Aleně, že v kolik může skončit. Ve dvě, tak po třetí
vyrážíme. Sbalení máme nacvičeno z mnoha našich výletů, takže není
problém. :-)
Postupná zastávka v oblíbeném kempu Pullman
v Piešťanoch. Mimochodem, tento kempík doporučuju. Ráno už tedy vyjíždíme
definitivně přes Rakousko, že kam v Chorvatsku dojedeme, uvidíme. Ptáme se
„paničky“, myšleno tím navigace Garmin, že jak daleko je to na náš oblíbený
Murter, kde plánujeme kratší aklimatizační zastávku. Hele, stíháme to do
večera, kde kempujeme v oblíbené Koširině. Příští tři dny „bajkujeme“ po
Murteru a zároveň sledujeme vývoj počasí.
 |
| V Koširině |
 |
| Koupačka |
Nastal čas vyrazit dále. Po Chorvatské a následně zčásti Bosenské
dálnici postupně dorážíme do Stolace, historického a poměrně neznámého městečka
v Bosně a Hercegovině (BiH). V kempu „Heaven To Nature“, téměř již
zavřeném, ale lidé v Bosně jsou přívětiví, zůstáváme dvě noci. Že 1 noc 13
EUR, 2 noci 2x10 EUR. Nekup to. :-). Jdem do bufetu k majiteli kempu, zdali
pak má domácí rakiju, má, staví před nás láhev se slovy „zaplatíš dvě a co
vypiješ to vypiješ“. A tak poznáváme
pamětihodnosti Stolace a okolí.
 |
| Kemp Haven In Nature nedaleko Stolace |
 |
| Největší památky okolí Stolace |
Jedeme dál a musíme to nějak logisticky skloubit, chceme do
Čitluku, jednoho z vinařských center Hercegoviny, chceme také na Velež
resp Podvelež, chceme také na Blidinje a chceme také na Prenj, tedy alespoň na
Ruište. Na Blidinje nevede až nahoru asfaltka a její část zrovna stavějí, takže
šílený bordel, obracíme tedy a jedem se mrknout na Ruište. Večer parkujeme
v kempu Blagaj v Blagaj, kde jsme již parkovali před čtyřmi léty.
Majitel nás samozřejmě hned odchytil a že „welcome drink“ ve zdejší řeči
DOBRODOŠLICA. Mazec…čtyři piva, zákusky a talíř ovoce. Že co platím? Nic to
„dobrodošlica“ :-).
Jedem tedy na Podvelež, trošku okouknem okolí a vracíme se zpět do Blagaj,
neplánovaně. Že opět DOBRODOŠLICA. Říkám
„dobrodošlica“ byla včera…aha tak to je POVRATAK :-) :-).
 |
| Velež a Podvelež |
 |
| Za Podveležem Prenj |
V místní hospodě na večeři, vynikající smažené a jinak
upravené ryby a podobné potvory, domácí rakija, rakija jako bonus, jako bonus
také zákusek a talíř ovoce. Následně ještě „exkurze“ ve sklepě, kde byl ukázán
soukromý palicí přístroj na rakiju.
Zpět do Stolace, ale samozřejmě přes Čitluk na víno,
okoukneme místní vinice a vinařství, něco za atraktivní ceny nakoupíme……..Ve
Stolaci malá prodejní výstava regionálních produktů, pořizujeme certifikovanou :-) hruškovici…
 |
| Ve Stolaci |
 |
| Stolac |
Ještě máme v plánu okouknout v Chorvatsku Korčulu
a Pelješac. I vyrážíme ze Stolace Bosnou přímo k moři do Neumu. Chlapík
v kempu nás varoval, úzká cesta „s bídou“ na jedno auto, ale řekli jsme
si, když Bosna tak Bosna. Měl pravdu…těch 50 kiláku opravdu stálo za to,
naštěstí však stále asfalt. Chvilku se zastavujeme v Hutovo, obhlížíme
starou železniční trať, kterou plánují postupně proměnit v cyklostezku a
sjíždíme již údolím směrem k moři. Ještě kafíčko za klasickou 1 KM
v zapadlé vesnici Gradac (Bosenský) a už jsme po nově budované cestě
v Neumu. Vyhlížíme ještě nějaký ten Bosenský supermarket abychom pořídili
dostatečné zásoby za solidní peníze (pivo, víno, kajmak a podobně) a tím tak
trochu eliminovali cenový šok mezi Bosnou a Chorvatskem.
Postupně přes Pelješac na Korčulu a úplně dozadu do Vele
Luky. Kemp Mindel „bohužel“ leží více nad mořem a ještě k tomu asi 150m
vysoko, takže návraty z bajkovačky kolem vody stály za to.
Po dvou dnech se přesunujeme zpět na Pelješac, kde chceme
přespat v Žuljaně. Chytáme dřívější trajekt a tak máme čas. Hle pojeďme se
ještě mrknout do Lovište, poslední to dědiny na Pelješacu. Paráda, klídek, pár
lidí, žádné hotely, hned jsme natrefili na příjemnou hospodu, že to je jedno
jestli Žuljana nebo Lovište. :-)
A obracíme k domovu…..ale pomalu „popásajůc“ jak vždy
pravil jeden můj kamarád. Postupně zavrhujeme návštěvu UNESCO Trogiru. Po tom
klídku ve Vela Luce a Lovište, si nedovu představit fungování mezi
předpokládaným davem památekchtivých Japonců a podobně. A tak cíl je osvědčený
Murter Prubneme bratříčka (nebo sestřičku?) Koširiny, kemp Plitka Vala,
zejedeme do Betiny na pivo a druhý den před Zagrebem opouštíme Balkán.
 |
| Zpět na Murteru |
Ještě jedna noc na cestách. Na „štelplazu“ v Kapellenu
v Rakousku……………..
 |
| STLP v Kapellenu |
Žádné komentáře:
Okomentovat