HOREHRONIE

Jak jsme „objevovali“ další místa na Slovensku.  (24. – 28.8.2017)

VSTUP

Těmi místy jsme většinou zatím jen projížděli…………a tak ve čtvrtek v podvečer přijíždíme na vodácké tábořiště Majerka  v Medzibrodu. Za ty roky co Majerku využíváme při našich cestách po Slovensku se nic nezměnilo, což je jen pozitivní. Krčma 300 m vedle funguje a postupně se vylepšuje, na tábořišti přibyla ke „kadibudkám“ jedna nová „tojtojka“ :-), ceny zůstávají, tedy tábořiště za euro, pivo za euro, borovička za 0,70, smažený sýr za 3,50……

Medzibrod

Conny na břehu Hronu

V pátek že do Čierneho Balogu projet se vláčkem…mají to parádní, skvělý přístup, tři tratě……možná je to tím, že se o celý provoz starají víceméně dobrovolníci a ne nějaké muzeum zřízené státem či krajem.

Mašinka.....

......a další mašinka

...nádraží

...brzo pojedem

....konečná, vystupovat

V sobotu ten hlavní cíl, který nás nejvíce motivoval k „čundru“ na Horehroní…..Chvatimech – dědina, kopec,na něm chata Bernardín, stará i když nefunkční lanovka, kterou se snaží nadšenci uvést znovu do provozu, špičkové výhledy na Nízké Tatry a vůbec..……..už jen ten název CHVATIMECH výrazně voní exotikou, no ne? :-)

Stará lanovka na Chvatimech

Na Chvatimechu kousek pod chatou Bernardín

Conny

V Čiernom Balogu jsme na jakémsi plakátě „vyčmuchali“, že na Tálích je jakýsi minikemp u domu Horské Služby. Jedeme to tedy otestnout. Příjemné místo, nějakých 12euri sakumpikum se sprchou, klídek, příjemná obsluha……

Minikemp na Taálích u domu HS....pohodička

Chopok od ALMíka

V neděli je „hic jak…“. Po rekognoskaci Krpáčova a identifikaci vhodného místa na přespání někdy příště, mizíme do Vysokých Tater.  Ha..... jsou tam na krátké dovo naši dobří známí. Tedy standardně posezení ve Smokovecké nádražce a Polské krčme.... :-) Na parkoviště u lanovek v Tatranské Lomnici, kde máme zaparkovaného našeho ALMa docházíme za již těžké tmy :-).

Krpáčovo

...no a to je zřejmé :-)

A v pondělí „pomalupopásajůc“ přes Párnicu a Terchovou domů, vyhnuvši se tak šílené dopravní situaci pod Strečnom.

OPĚT NA VALAŠSKO, TENTOKRÁTE JIŽNÍ…..

12. - 13.8.2017

…sáhli jsme do klobouku a vytáhli….Lačnovské skály a Lačnov…joj kde jsou ty časy, kdy, za mlada :-) , jsme tyto skalky objevovali k lezení :-).

Nádherné místo. Vzadu Pulčín

A tak v sobotu po poledni, oblíbenou cestou přes Slovensko, přijíždíme s naším TRAFICEM na konec Lačnova na nové, poměrně velké parkoviště.  Nádherné místo na přespání, výhledy téměř kolem dokola, každopádně na Pulčín.

Těsně vedle je něco jako nově postavený skanzen, který primárně upozorňuje na Vařákovy paseky, které v květnu 1945 stihl stejný osud jako například Ploštinu………..

Horní Lačnovské skály

Ale „poďho“ tedy na ty skály…se jen tak mrknout :-) .  Malinká zacházka nejdříve k Prostředním, nakouknutí k Dolním a klobásky jsme opekli u  Horních. Mrkneme se ještě na ty Vařákovy paseky…trochu k zamyšlení, i Mňačko to ve své knize Smrt si říká Engelchen jen tak naznačuje, že být ti partyzáni tehdy trošku zodpovědnější a koordinovanější, nemuselo k takovým to věcem (Ploština, Vařákovy paseky…….) na civilním obyvatelstvu dojít. Přece byl již konec války…….Němci mleli z posledního a podle všeho bylo těch partyzánů snad i více………ale.

...a výhledy od auta

..paráda...

...a do auta

No fičíme dolů do Lačnova,  povinná návštěva místní hospody  a pak již večeře a sledování soumraku a tmy za nádherných výhledů na Vizovické vrchy, Pulčín a podobně.

A na zpáteční cestě ještě mrk na pěkně upravený a provozovaný hrad Brumov a "průzkum" osady Sidonie na Česko/Slovenské hranici.

Opět jedno místo kam se určitě někdy rádi vrátíme.