NEJEN ZA MLADÝM VÍNEM

Listopadový víkend na Moravě, 10. - 12.11.2017

Listopad je v našich zeměpisných šířkách asi „nejméněpříjemný“ měsíc. Nicméně dají se v něm najít minimálně dva milníky……a to CARAVANING v Brně (+Sport Life a podobně) a 11.11. se slavnostně „uvolňuje“ pití mladého někdy tzv SvatoMartinského vína. Podstatné je, že obě akce jsou na Jižní Moravě. 

A tak v pátek bereme ALMíka a ráno „vijó“ do Brna. Caravaning je tentokráte nějaký větší…a také značek je více, a dokonce jsme našli zajímavou vestavbu  CLEVER TOUR 540, nad kterou, nebýt skoro nového ALMíka, bychom i přemýšleli. A tak si kupujeme alespoň malé čerpadlo od REIMA…“není boha, že tu tekoucí vodu nedáme dokupy“ :-). Jo…a ještě kupujeme časopis CAMPER a outdoor, což se ukázalo, sice za pouhých 50 Kč, ale jako úplně zbytečná investice.

Následuje návštěva SPORT LIF(u) resp letos je to nazýváno pouze LIFE! Tam nic nového, „pohaluzi“ se nám podařilo najít naše kolegy z Beskyd a tak jsme to trochu probrali.

Druhá etapa našeho víkendu…….v Nových Mlýnech kousek pod Pálavou, máme vytipovaný kempík. Jednoduchý, levný a příjemný. Večer testnem místní hospody (celkem dvě :-) ).

Kemp Pálava v Nových Mlýnech

Na břehu Dyje těsně vedle kempu

Na Dyji

V sobotu vyrážíme na autobusovo/pěší výlet po sklépcích a jiných krásách Pálavy. Začínáme v Pavlově v Obecní vinotece, dále ve kterémsi sklepu výše si dáváme už mladý Modrý Portugal (zajímavé je, že pod Pálavou minimálně používají název Svatomartinské ale více „Mladé“).  Lehkou procházkou pod hradem se přesunujeme do Dolních Věstonic, kde na Husím plácku probíhají „SvatoMartinské slavnosti“. Vše v komorním vesnickém duchu, něco koštnem, něco odneseme sebou.

Dolní Věstonice jsou známé nejen Věstonickou Venuši....ale také celou historií Habánů.
Habáni neboli Anabaptisté neboli novokřtěnci vynikali v řemeslech, provozovaných v rodinných dílnách v průběhu několika generací. Patřilo k nim, kromě jiného také vinařství.

Charakteristické pro moravské novokřtěnce bylo společné vlastnictví – žili zde v komunitách ve společných domech. V druhé polovině 16. století, ve „zlatém věku“ moravských novokřtěnců, jich bylo dvacet až třicet tisíc. Praktikovali nový křest - křtili zásadně až na základě vyznané víry (tedy dospělé), čímž se dostávali do sporu s církví katolickou i reformační-jak luterány , tak i kalvinisty. Postupně tak byli z Moravy a vůbec z Česka vyhnáni, a to bez majektu. Snažili se usídlit na Ukrajině, v Rumunsku až emigrovali do Ameriky.

V dolních Věstonicích je největším svědectvím o působení habánů právě Husí plácek, malé náměstí pod kostelem. Přestože jsou staré habánské sklepy dnes již přestavěné, zachovává si s několika romantickými zákoutími atmosféru středověkého vinařského centra. Velmi starý sklep je pod domem číslo 4 a tam jsme byli.

Další zajímavost praví, že původní Habánské sklepy ve Věstonicích byly (a ony jsou) velmi dlouhé a vzájemně propojené, čehož později využívali vinaři (tedy především negenderově chlapi) ke vzájemným návštěvám a jejich manželky je pak měly potíže najít :-)

V Obecní vinotéce v Pavlově

Pavlov

Strážce sklepů v Pavlově :-)

Modrý Portugal...to na stole :-)

Charakteristické pohledy - Dolní Věstonice

Mladé vína od Svobodů v jednom z Habánských sklepů na Husím plácku v Dolních Věstonicích

..........a kolem vody zpět do Pavlova a autobusovými spoji  do Nových Mlýnů.

V hospodě u Gazdů  Svatomartinská husička a večer v ALMíkovi ještě „Večerka“ = Veltlínské červené rané, které jsme si přinesli z Věstonic.

Husička v Nových Mlýnech

V neděli  (již autem) do Věstonic, do oblíbeného sklepu Ždánských, kde nakupujeme zásobičku na příští listopadové dny, a pomalupopásajůc přes Lednici a po dálnici k domovu.

Mlýnský rybník (kdysi rybník Apollo) a Conny

Apollonův chrám

Detail

OPĚT NA JIHOVÝCHOD

Chorvatsko, Bosna a Hercegovina, 29.9. - 14.10.2017

KONEČNĚ…konečně jsme vyrazili směr jihovýchod. Po dvou cestách výlučně po těch exotičtějších balkánských zemích EX YU, jsem tentokrát zvolili více soft variantu.

Bereme nového, tedy skoro, ALMíka, takto Renault Trafic, kola na nosič, Connyho dovnitř a frčíme přes Slovensko a Maďarsko. První zastávka na noc v Karlovaci, v kempu kousek vedle a druhý den dopoledne již sjíždíme k moři kolem Zadaru do Biogradu na trajekt. Ostrov Pašman jsme již měli nějakou dobu vyhlídnutý jako fajn destinaci na horská kola. A fakt že jo, bajkovačky co se do člověka vejde a nádherné, šotolinky prakticky po celém ostrovu. Příjemné čtyři dny v FKK kempu Sovinje nedaleko Tkonu.

Snídaňka v Alm(íkovi)

Kdo zná Vinnetoua pozná jistě Black Hill :-)..Tulove Grede

Na trajekt na ostrov Pašman

Marina v Biogradu

Opouštíme Biograd......

.....a připlouváme do Tkonu na Pašmanu

Biograd přes vodu

Perfektní bajkovačka na Pašmanu

že jo

Podvečerní siesta

Krásný singlík olivovým hájem

.....kolem moře

Východ

Druhý vyhlídnutý ostrov Murter, tam není třeba trajektem. Z vytipovaných kempů nakonec volíme Kosirinu (napůl FKK). Hned vedle je ale Stella Maris s hospodou, do které se, kromě jiného, dostaneme luxusním singlem na kolech podél moře. Singlík vede i dále až do zátoky, odkud je to již kousek do Jezera, městečka s krásným přístavem, kde trávíme druhou půlku našeho murterského času. Také proto, že ve zdejším příjemném kempíku přečkáváme dvoudenní přechod studenější fronty.

Paráda

Pudarica na Murteru, prý strašně staré....

Romantický pohled přímo z hospody ve Stella Maris

V Murteru na Murteru

Jezera

A jedeme dál…krátká jednodenní zastávka v Omiši.  Omiš, jeho historická část, je i když po sezóně, plná turistů.

V Omiši

Skály nad Omišem

Ale už je dost Chorvatska a moře, mizíme do Bosny a Hercegoviny (BiH), kde chceme poznat další nám neznámá místa. Bosna (a Hercegovina) je naše téměř „srdcová“ záležitost. Pokud jde o atraktivnost je poměrně nenápadná, pokud jde o návštěvnost, také nic zvláštního, na druhou stranu to je právě to co hledáme. Má však spousty drobných i větších zajímavostí a více než zajímavou historii, nejen tu novější, 90á léta jsou poměrně tragická, ale také tu starší. Každopádně BiH je perfektní praktická zkušenost jak vedle sebe mohou, mnohdy musí, žít různé nábožensky i národnostně odlišné skupiny. Prostě „půl Evropy na jednom místě“

Přes Počitejl přijíždíme do Buny na řece Buna (pramení resp. vyvěrá v Blagaji, kde jsme byli při naši první návštěvě BiH někdy před čtyřmi léty). V Buně malý soukromý kempík, který již „okupují“ mladí Holanďané, kteří cestují starým busíkem Peugeot. Další den přes Mostar, ten nemusíme, jednak jsme tam už byli a „druhák“….. starý Mostar je příliš turistický, až tak, že silně připomíná pražské Staré Město v sezóně. Pokračujeme tedy známou cestou kaňonem a údolím Neretvy. Krátká zastávka v Konjic a v podvečer přijíždíme přes Prozor na „štelplac“ uprostřed Ramského jezera.

Historický Počitejl

Kempík v Buně

Minarety musí být

Zbytky sněhu na vrcholcích Veleže nad kempem

Údolím Neretvy

Nad Ramským jezerem

Ramsko jezero

Následuje exkluzivní autopřejezd Ravankého polja, minimálně obydlené planiny stále ve výšce 800 – 1000m. Postupně sjíždíme do Livna, hlavního města sýrů. Ve městě samozřejmě tržiště a  domácí sýr za atraktivní cenu.

Ravanské polje

Z Livna pak podél Chorvatské hranice do Bosansko Grahovo a Drvaru. Cestou sledujeme „památky“ na 90á léta, ještě poměrně mnoho vybombardovaných a neobydlených domů, jsou vesnice, kde je pouze ca 20% baráků obydlených a upravených. Prostě „Bihačská kapsa“, v „devadesátých“ tu byla údobí, kdy byli „všichni proti všem“, prostě, kdyby to bylo humornější, dal by se na tuto dobu aplikovat známý vtip o partizánech, němcích a hajném za SNP.  Nicméně z hlediska přírody nádherná místa, například Troglav na BiH/Chorvatské hranici…..a minimum, resp žádní turisté. Z Drvaru vyjíždíme a následně sjíždíme zajímavou cestou do Martin Brodu v Národním parku Una. Kempujeme v Kulen Vakuf. Pro představu o Bosně…..Martin Brod je ryze Srbský resp pravoslavný, Kulen Vakuf, asi 10 km vedle, ryze Bosňácký resp Muslimský, a žijou :-).

Troglav s 300m sverovýchodní stěnou

NP Una je znám svými soustavami vodopádů, bereme tedy kola a jedeme se mrknout na vodopády Srbački buk, prý to jsou ty nejpěknější a fakt že jsou maximálně fotogenické.

Vodopády Štrbački buk v NP Una

No, a „obracíme k domovu“……..takže přes Bihač do „zahajovacího“ kempu v Karlovaci a dále přes Maďarsko, že abychom nejezdili pořád po dálnici bereme to kousek kolem Balatonu a přímo na Györ, kde po cestě “oobjevujeme“ zajímavé krasové kopce Bakony. (že by někdy například na Velikonoce?).

Pokus o zamyšlení proč jsme tentokrát spali vždy v kempech?

·       Obecně: mimo kempy, resp místa k přenocování určená spíme poměrně častěji, především na Slovensku nebo Polsku. Vzhledem k tomu, že ne ve všech zemích je toto povoleno, resp někde je to tolerováno, mělo by se jednat vždy pouze o přespání na jednu noc

·       Vždy se snažíme vyanalyzovat, zda je to v té které destinaci zvykem, už jen proto, že prakticky všechny pozemky někomu patří, a jak bychom se asi my „tvářili“, kdyby si někdo, i když na jednu noc, postavil dodávku třebas vedle naši garáže? Majitel pozemku se o něj nějak stará, vesměs z něj platí daň a tak podobně.

·       Pokud jsme na jednom místě dva a více dní, už jde také o určitou míru komfortu a rovněž zde neobstojí argument, že na místě pouze parkujeme. Čímž mne mnohdy pobaví někteří tzv ortodoxní freekampeři, kteří tvrdí, že pouze parkují. Jaký je rozdíl mezi tím, když si někde postavím auto ve kterém spím, nebo malý stan? Žádný. Navíc speciálně  Chorvatsko je na kempování mimo vyhrazená místa poměrně dost háklivé. BiH, zde zase nejsou solidní informace…….

Takže asi tak