sobota 15. prosince 2018

KDE JINDE NEŽ NA JIHOVÝCHOD


27.9. – 13.10.2018




Původně bylo v plánu Kosovo, Makedonie a severovýchod Albánie, nicméně, nějak se mi nechtělo ukrajovat ty šílené kilometry přes Srbsko a tak jsme zvolili obdobný formát jako loni v říjnu.
Dokonce i dálnici přes Maďarsko jsme si tentokráte odpustili a zaplatili Slovincům mrzký peníz za cirka dvacetiminutové svezení.
Ve čtvrtek, v pátek je svátek, volám před obědem z kanceláře Aleně, že v kolik může skončit. Ve dvě, tak po třetí vyrážíme. Sbalení máme nacvičeno z mnoha našich výletů, takže není problém. :-)



Postupná zastávka v oblíbeném kempu Pullman v Piešťanoch. Mimochodem, tento kempík doporučuju. Ráno už tedy vyjíždíme definitivně přes Rakousko, že kam v Chorvatsku dojedeme, uvidíme. Ptáme se „paničky“, myšleno tím navigace Garmin, že jak daleko je to na náš oblíbený Murter, kde plánujeme kratší aklimatizační zastávku. Hele, stíháme to do večera, kde kempujeme v oblíbené Koširině. Příští tři dny „bajkujeme“ po Murteru a zároveň sledujeme vývoj počasí.

V Koširině

Koupačka




Nastal čas vyrazit dále. Po Chorvatské a následně zčásti Bosenské dálnici postupně dorážíme do Stolace, historického a poměrně neznámého městečka v Bosně a Hercegovině (BiH). V kempu „Heaven To Nature“, téměř již zavřeném, ale lidé v Bosně jsou přívětiví, zůstáváme dvě noci. Že 1 noc 13 EUR, 2 noci 2x10 EUR. Nekup to. :-). Jdem do bufetu k majiteli kempu, zdali pak má domácí rakiju, má, staví před nás láhev se slovy „zaplatíš dvě a co vypiješ to vypiješ“.  A tak poznáváme pamětihodnosti Stolace a okolí.

Kemp Haven In Nature nedaleko Stolace

Největší památky okolí Stolace



Jedeme dál a musíme to nějak logisticky skloubit, chceme do Čitluku, jednoho z vinařských center Hercegoviny, chceme také na Velež resp Podvelež, chceme také na Blidinje a chceme také na Prenj, tedy alespoň na Ruište. Na Blidinje nevede až nahoru asfaltka a její část zrovna stavějí, takže šílený bordel, obracíme tedy a jedem se mrknout na Ruište. Večer parkujeme v kempu Blagaj v Blagaj, kde jsme již parkovali před čtyřmi léty. Majitel nás samozřejmě hned odchytil a že „welcome drink“ ve zdejší řeči DOBRODOŠLICA. Mazec…čtyři piva, zákusky a talíř ovoce. Že co platím? Nic to „dobrodošlica“ :-).  Jedem tedy na Podvelež, trošku okouknem okolí a vracíme se zpět do Blagaj, neplánovaně. Že opět  DOBRODOŠLICA. Říkám „dobrodošlica“ byla včera…aha tak to je POVRATAK :-) :-).

Velež a Podvelež


Za Podveležem Prenj

V místní hospodě na večeři, vynikající smažené a jinak upravené ryby a podobné potvory, domácí rakija, rakija jako bonus, jako bonus také zákusek a talíř ovoce. Následně ještě „exkurze“ ve sklepě, kde byl ukázán soukromý palicí přístroj na rakiju.

Zpět do Stolace, ale samozřejmě přes Čitluk na víno, okoukneme místní vinice a vinařství, něco za atraktivní ceny nakoupíme……..Ve Stolaci malá prodejní výstava regionálních produktů, pořizujeme certifikovanou :-) hruškovici…

Ve Stolaci



Stolac
Ještě máme v plánu okouknout v Chorvatsku Korčulu a Pelješac. I vyrážíme ze Stolace Bosnou přímo k moři do Neumu. Chlapík v kempu nás varoval, úzká cesta „s bídou“ na jedno auto, ale řekli jsme si, když Bosna tak Bosna. Měl pravdu…těch 50 kiláku opravdu stálo za to, naštěstí však stále asfalt. Chvilku se zastavujeme v Hutovo, obhlížíme starou železniční trať, kterou plánují postupně proměnit v cyklostezku a sjíždíme již údolím směrem k moři. Ještě kafíčko za klasickou 1 KM v zapadlé vesnici Gradac (Bosenský) a už jsme po nově budované cestě v Neumu. Vyhlížíme ještě nějaký ten Bosenský supermarket abychom pořídili dostatečné zásoby za solidní peníze (pivo, víno, kajmak a podobně) a tím tak trochu eliminovali cenový šok mezi Bosnou a Chorvatskem.

Postupně přes Pelješac na Korčulu a úplně dozadu do Vele Luky. Kemp Mindel „bohužel“ leží více nad mořem a ještě k tomu asi 150m vysoko, takže návraty z bajkovačky kolem vody stály za to.
Po dvou dnech se přesunujeme  zpět na Pelješac, kde chceme přespat v Žuljaně. Chytáme dřívější trajekt a tak máme čas. Hle pojeďme se ještě mrknout do Lovište, poslední to dědiny na Pelješacu. Paráda, klídek, pár lidí, žádné hotely, hned jsme natrefili na příjemnou hospodu, že to je jedno jestli Žuljana nebo Lovište. :-)

A obracíme k domovu…..ale pomalu „popásajůc“ jak vždy pravil jeden můj kamarád. Postupně zavrhujeme návštěvu UNESCO Trogiru. Po tom klídku ve Vela Luce a Lovište, si nedovu představit fungování mezi předpokládaným davem památekchtivých Japonců a podobně. A tak cíl je osvědčený Murter Prubneme bratříčka (nebo sestřičku?) Koširiny, kemp Plitka Vala, zejedeme do Betiny na pivo a druhý den před Zagrebem opouštíme Balkán.

Zpět na Murteru



Ještě jedna noc na cestách. Na „štelplazu“ v Kapellenu v Rakousku…………….. 

STLP v Kapellenu