sobota 15. prosince 2018

KDE JINDE NEŽ NA JIHOVÝCHOD


27.9. – 13.10.2018




Původně bylo v plánu Kosovo, Makedonie a severovýchod Albánie, nicméně, nějak se mi nechtělo ukrajovat ty šílené kilometry přes Srbsko a tak jsme zvolili obdobný formát jako loni v říjnu.
Dokonce i dálnici přes Maďarsko jsme si tentokráte odpustili a zaplatili Slovincům mrzký peníz za cirka dvacetiminutové svezení.
Ve čtvrtek, v pátek je svátek, volám před obědem z kanceláře Aleně, že v kolik může skončit. Ve dvě, tak po třetí vyrážíme. Sbalení máme nacvičeno z mnoha našich výletů, takže není problém. :-)



Postupná zastávka v oblíbeném kempu Pullman v Piešťanoch. Mimochodem, tento kempík doporučuju. Ráno už tedy vyjíždíme definitivně přes Rakousko, že kam v Chorvatsku dojedeme, uvidíme. Ptáme se „paničky“, myšleno tím navigace Garmin, že jak daleko je to na náš oblíbený Murter, kde plánujeme kratší aklimatizační zastávku. Hele, stíháme to do večera, kde kempujeme v oblíbené Koširině. Příští tři dny „bajkujeme“ po Murteru a zároveň sledujeme vývoj počasí.

V Koširině

Koupačka




Nastal čas vyrazit dále. Po Chorvatské a následně zčásti Bosenské dálnici postupně dorážíme do Stolace, historického a poměrně neznámého městečka v Bosně a Hercegovině (BiH). V kempu „Heaven To Nature“, téměř již zavřeném, ale lidé v Bosně jsou přívětiví, zůstáváme dvě noci. Že 1 noc 13 EUR, 2 noci 2x10 EUR. Nekup to. :-). Jdem do bufetu k majiteli kempu, zdali pak má domácí rakiju, má, staví před nás láhev se slovy „zaplatíš dvě a co vypiješ to vypiješ“.  A tak poznáváme pamětihodnosti Stolace a okolí.

Kemp Haven In Nature nedaleko Stolace

Největší památky okolí Stolace



Jedeme dál a musíme to nějak logisticky skloubit, chceme do Čitluku, jednoho z vinařských center Hercegoviny, chceme také na Velež resp Podvelež, chceme také na Blidinje a chceme také na Prenj, tedy alespoň na Ruište. Na Blidinje nevede až nahoru asfaltka a její část zrovna stavějí, takže šílený bordel, obracíme tedy a jedem se mrknout na Ruište. Večer parkujeme v kempu Blagaj v Blagaj, kde jsme již parkovali před čtyřmi léty. Majitel nás samozřejmě hned odchytil a že „welcome drink“ ve zdejší řeči DOBRODOŠLICA. Mazec…čtyři piva, zákusky a talíř ovoce. Že co platím? Nic to „dobrodošlica“ :-).  Jedem tedy na Podvelež, trošku okouknem okolí a vracíme se zpět do Blagaj, neplánovaně. Že opět  DOBRODOŠLICA. Říkám „dobrodošlica“ byla včera…aha tak to je POVRATAK :-) :-).

Velež a Podvelež


Za Podveležem Prenj

V místní hospodě na večeři, vynikající smažené a jinak upravené ryby a podobné potvory, domácí rakija, rakija jako bonus, jako bonus také zákusek a talíř ovoce. Následně ještě „exkurze“ ve sklepě, kde byl ukázán soukromý palicí přístroj na rakiju.

Zpět do Stolace, ale samozřejmě přes Čitluk na víno, okoukneme místní vinice a vinařství, něco za atraktivní ceny nakoupíme……..Ve Stolaci malá prodejní výstava regionálních produktů, pořizujeme certifikovanou :-) hruškovici…

Ve Stolaci



Stolac
Ještě máme v plánu okouknout v Chorvatsku Korčulu a Pelješac. I vyrážíme ze Stolace Bosnou přímo k moři do Neumu. Chlapík v kempu nás varoval, úzká cesta „s bídou“ na jedno auto, ale řekli jsme si, když Bosna tak Bosna. Měl pravdu…těch 50 kiláku opravdu stálo za to, naštěstí však stále asfalt. Chvilku se zastavujeme v Hutovo, obhlížíme starou železniční trať, kterou plánují postupně proměnit v cyklostezku a sjíždíme již údolím směrem k moři. Ještě kafíčko za klasickou 1 KM v zapadlé vesnici Gradac (Bosenský) a už jsme po nově budované cestě v Neumu. Vyhlížíme ještě nějaký ten Bosenský supermarket abychom pořídili dostatečné zásoby za solidní peníze (pivo, víno, kajmak a podobně) a tím tak trochu eliminovali cenový šok mezi Bosnou a Chorvatskem.

Postupně přes Pelješac na Korčulu a úplně dozadu do Vele Luky. Kemp Mindel „bohužel“ leží více nad mořem a ještě k tomu asi 150m vysoko, takže návraty z bajkovačky kolem vody stály za to.
Po dvou dnech se přesunujeme  zpět na Pelješac, kde chceme přespat v Žuljaně. Chytáme dřívější trajekt a tak máme čas. Hle pojeďme se ještě mrknout do Lovište, poslední to dědiny na Pelješacu. Paráda, klídek, pár lidí, žádné hotely, hned jsme natrefili na příjemnou hospodu, že to je jedno jestli Žuljana nebo Lovište. :-)

A obracíme k domovu…..ale pomalu „popásajůc“ jak vždy pravil jeden můj kamarád. Postupně zavrhujeme návštěvu UNESCO Trogiru. Po tom klídku ve Vela Luce a Lovište, si nedovu představit fungování mezi předpokládaným davem památekchtivých Japonců a podobně. A tak cíl je osvědčený Murter Prubneme bratříčka (nebo sestřičku?) Koširiny, kemp Plitka Vala, zejedeme do Betiny na pivo a druhý den před Zagrebem opouštíme Balkán.

Zpět na Murteru



Ještě jedna noc na cestách. Na „štelplazu“ v Kapellenu v Rakousku…………….. 

STLP v Kapellenu

čtvrtek 12. července 2018

VYSOČINOU........


........na „bajku“ (MTB). 4. – 9.7.2018

Že bychom se letos trochu více pověnovali Českým (i Slovenským) „luhům a hájům“……… Takže po víkendech v Oderských vrších, na Drahanské vrchovině, ve Velkých Karlovicích, v okolí Rajeckých Teplic, vyrážíme s využitím „začátkoletních“ svátků, na Českomoravskou Vysočinu. Vygůglovali jsme si Lhotku, vesničku kousek nad Mrákotínem, prakticky na hranicích Moravy a Česka.

Lhotka z okolních pastvin

Směrem na Kozárium

Kozárium ve Lhotce


Lhotka leží ve výšce ca 600 m n.m., a obsahuje nějakých, odhadem, 30 čísel popisných. Zato však tři hospody, více než tři penziony a také dva kempy, resp. tábořiště. Po rekognoskaci obou jsme vybrali ten v dědině na statku (www.javorice.cz), výsledná cena byla nějakých 200 kaček za noc, docela tedy atraktivní. Přímo na statku na čepu Bernard, vedle v penzionu Pod Štamberkem točí Svijany a v krásné hospůdce U Drahušky zase Ježka :-)


V kempu
Ježek...pivo které bodne



A tak jsme si to  všechny čisté čtyři dny „bajkovali“ s Connym po okolních lesích, loukách, kopcích, kolem rybníků, přes malé vesničky či spíše osady a taky kolem nejvyššího kopce Vysočiny – Javořice. 







Do Praskolesů

Starí lípa v Praskolesích


Kopy třešní

Závěrem - vypozorováno :-) : Nejhorší je kombinace ortodoxního obytkáře a majitele elektrokola

pondělí 14. května 2018

BOSNA A HERCEGOVINA 2018

...a jarní Chorvatské moře,    27.4. – 8.5.2018

Bosnu (a Hercegovinu) máme projetou „skrz na skrz“ a odsloužených relativně mnoho dní, když se podívám na mapu Balkánu, která mi visí nad stolem, moc místa tam už nezbývá :-) ….….ale prakticky  vždy se  jednalo sice o vícedenní průjezdy ale také pouze o jednodenní zastávky s prohlédnutím toho nejzajímavějšího v okolí. A tak jsme si tentokráte řekli, že jarní Bosna je to pravé ořechové na delší výlet……. 

Cestujeme ovšem „slowtravel“……přiblížení v pátečním odpoledni do Piešťan a další den  nedaleko Zagrebu „překračujeme hranice Balkánu“, což je řeka Sáva..……ale už sedíme v autě moc dlouho, a tak odpoledne kotvíme v nám známém kempu nedaleko Karlovace…….nejsme na závodech, že jo.

Nedaleko Karlovace
Jako hlavní cíl v Bosně máme okolí řek Una a Sana. Nedaleko Bosanské Krupy vytipovaný kemp u řeky kam přijíždíme přes Velikou Kladušu a nádherným kaňonem řeky Uny…..Camping Una.  Shora vidíme, že je nějaký plný…Slovinci si právě v „náš“ termín udělali „obytkový“ sraz. Trochu škoda, ale u řeky je místa dost, a když zmizeli byl kemp prakticky prázdný. Kempík je to perfektní, kvalitně vybavený, majitelé vstřícní……..prostě „ceny mírné, obsluha vzorná“, jak praví klasik.

Bosanska Krupa...prostě Bosna: vedle sebe katolický kostel, mešita a pravoslavný....

Na břehu Uny


S pomocí našich kol se příští  dny věnujeme poznávání okolí Bosanské Krupy, Bosanského Otoku a podobně. Kolem oblíbené šotolinky do Otoku ještě sem tam „pazi mine“ :-)

Malá technická vsuvka: Již doma jsme vyčmuchali luxusní nabídku BH Mobile na datovou simku, 2giga za 10 KM, což je nějakých 130 Kč. No nekup to :-).

Café Havana v Bosanska Krupa

Nejkratší cesta do nejbližší hospody :-)

Před mešitou

Trocha folkloru

Na břehu Uny cestou do Bosanska Otoka

Bosanska Otoka

...ale není třeba se bát, je to pouze výjimečně a vesměs již mají "to nejlepší za sebou"
V perfektním průvodci/knížce o Bosně „Bosna a Hercegovina“ jsme se dočetli, že poměrně atraktivní je rovněž okolí řeky Sana. Přejíždíme tedy do Sanski Most a následně do Sanice. Cestou nádherné krasové planiny, Sanski Most nás moc nenadchnul, Sanica už ano, ale jaksi to stále není ono. Volíme tedy plán B2 a jedeme zpět k Uně ale více k Bihači. Po rekognoskaci několika kempíků sjíždíme do Kulen Vakuf, kde jsme byli loni na podzim. Kulen Vakuf….to je paráda. Opět bajky, tedy MTB….opět Bistro UNA a pstruzi na roštu a Unski Biser.

Kulen Vakuf v NP Una

Kemp v Kulen Vakuf

Bajkovačka kolem Kulen Vakuf

Pod hradem Ostrovica

Hrad Ostrovica
Nějak se kazí počasí, „žereme“ na mobilu levná data pro YR.NO, no ve vnitrozemí v Bosně „nic zvláštního“ a tak ještě na víkend přes hory do Chorvatska na oblíbený Murter, kde si v Jezera a okolí užíváme nádherného přímořského jara a luxusní projížďky na kolech.


Koupačka na Murteru

Luxus bajking 


Paráda....že jo

Závěrem:
Bosna a Hercegovina…….budu se opakovat, ale…velice zajímavá země s převážně maximálně vstřícnými lidmi. Ceny tak o 10% nižší než u nás, někde i více, takové ovoce a zelenina, nebo vajíčka či sýry někde na tržišti …to je téměř „zadarmo“. Pro méně turisticky využívané destinace, kde jsme se tentokrát pohybovali, chybí dostupné turistické mapy, ne všechno člověk „vygůůgluje“ :-). Bosnu jsme si zamilovali už kdysi. 
Chorvatsko……oproti Bosně cenový šok :-), ale to jaro u moře opravdu nemá chybu. Klasičtí rekreanti ještě nepřijeli, sem tam nějaký jachtař, kempy a hospody poloprázdné….i koupat se dá.