Chorvatsko, Bosna a Hercegovina, 29.9. - 14.10.2017
KONEČNĚ…konečně jsme vyrazili směr jihovýchod. Po dvou cestách výlučně po těch exotičtějších balkánských zemích EX YU, jsem tentokrát zvolili více soft variantu.
Bereme nového, tedy skoro, ALMíka, takto Renault
Trafic, kola na nosič, Connyho dovnitř a
frčíme přes Slovensko a Maďarsko. První zastávka na noc v Karlovaci,
v kempu kousek vedle a druhý den dopoledne již sjíždíme k moři kolem
Zadaru do Biogradu na trajekt. Ostrov Pašman jsme již měli nějakou dobu
vyhlídnutý jako fajn destinaci na horská kola. A fakt že jo, bajkovačky co se do
člověka vejde a nádherné, šotolinky prakticky po celém ostrovu. Příjemné čtyři
dny v FKK kempu Sovinje nedaleko Tkonu.
 |
| Snídaňka v Alm(íkovi) |
 |
| Kdo zná Vinnetoua pozná jistě Black Hill :-)..Tulove Grede |
 |
| Na trajekt na ostrov Pašman |
 |
| Marina v Biogradu |
 |
| Opouštíme Biograd...... |
 |
| .....a připlouváme do Tkonu na Pašmanu |
 |
| Biograd přes vodu |
 |
| Perfektní bajkovačka na Pašmanu |
 |
| že jo |
 |
| Podvečerní siesta |
 |
| Krásný singlík olivovým hájem |
 |
| .....kolem moře |
 |
| Východ |
Druhý vyhlídnutý ostrov Murter, tam není třeba trajektem.
Z vytipovaných kempů nakonec volíme Kosirinu (napůl FKK). Hned vedle je ale
Stella Maris s hospodou, do které se, kromě jiného, dostaneme luxusním
singlem na kolech podél moře. Singlík vede i dále až do zátoky, odkud je to již
kousek do Jezera, městečka s krásným přístavem, kde trávíme druhou půlku
našeho murterského času. Také proto, že ve zdejším příjemném kempíku přečkáváme
dvoudenní přechod studenější fronty.
 |
| Paráda |
 |
| Pudarica na Murteru, prý strašně staré.... |
 |
| Romantický pohled přímo z hospody ve Stella Maris |
 |
| V Murteru na Murteru |
 |
| Jezera |
A jedeme dál…krátká jednodenní zastávka v Omiši. Omiš, jeho historická část, je i když po
sezóně, plná turistů.
 |
| V Omiši |
 |
| Skály nad Omišem |
Ale už je dost Chorvatska a moře, mizíme do Bosny a Hercegoviny
(BiH), kde chceme poznat další nám neznámá místa. Bosna (a Hercegovina) je naše
téměř „srdcová“ záležitost. Pokud jde o atraktivnost je poměrně nenápadná,
pokud jde o návštěvnost, také nic zvláštního, na druhou stranu to je právě to
co hledáme. Má však spousty drobných i větších zajímavostí a více než zajímavou
historii, nejen tu novější, 90á léta jsou poměrně tragická, ale také tu starší.
Každopádně BiH je perfektní praktická zkušenost jak vedle sebe mohou, mnohdy
musí, žít různé nábožensky i národnostně odlišné skupiny. Prostě „půl Evropy na
jednom místě“
Přes Počitejl přijíždíme do Buny na řece Buna (pramení resp.
vyvěrá v Blagaji, kde jsme byli při naši první návštěvě BiH někdy před
čtyřmi léty). V Buně malý soukromý kempík, který již „okupují“ mladí
Holanďané, kteří cestují starým busíkem Peugeot. Další den přes Mostar, ten
nemusíme, jednak jsme tam už byli a „druhák“….. starý Mostar je příliš
turistický, až tak, že silně připomíná pražské Staré Město v sezóně. Pokračujeme tedy známou cestou kaňonem a údolím Neretvy. Krátká zastávka
v Konjic a v podvečer přijíždíme přes Prozor na „štelplac“ uprostřed
Ramského jezera.
 |
| Historický Počitejl |
 |
| Kempík v Buně |
 |
| Minarety musí být |
 |
| Zbytky sněhu na vrcholcích Veleže nad kempem |
 |
| Údolím Neretvy |
 |
| Nad Ramským jezerem |
 |
| Ramsko jezero |
Následuje exkluzivní autopřejezd Ravankého polja, minimálně
obydlené planiny stále ve výšce 800 – 1000m. Postupně sjíždíme do Livna,
hlavního města sýrů. Ve městě samozřejmě tržiště a domácí sýr za atraktivní cenu.
 |
| Ravanské polje |
Z Livna pak podél Chorvatské hranice do Bosansko
Grahovo a Drvaru. Cestou sledujeme „památky“ na 90á léta, ještě poměrně mnoho
vybombardovaných a neobydlených domů, jsou vesnice, kde je pouze ca 20% baráků
obydlených a upravených. Prostě „Bihačská kapsa“, v „devadesátých“ tu byla údobí, kdy byli „všichni proti všem“, prostě, kdyby to bylo humornější, dal by se
na tuto dobu aplikovat známý vtip o partizánech, němcích a hajném za SNP. Nicméně z hlediska přírody nádherná
místa, například Troglav na BiH/Chorvatské hranici…..a minimum, resp žádní
turisté. Z Drvaru vyjíždíme a následně sjíždíme zajímavou cestou do Martin
Brodu v Národním parku Una. Kempujeme v Kulen Vakuf. Pro představu o Bosně…..Martin
Brod je ryze Srbský resp pravoslavný, Kulen Vakuf, asi 10 km vedle, ryze
Bosňácký resp Muslimský, a žijou :-).
 |
| Troglav s 300m sverovýchodní stěnou |
NP Una je znám svými soustavami vodopádů, bereme tedy kola a
jedeme se mrknout na vodopády Srbački buk, prý to jsou ty nejpěknější a fakt že
jsou maximálně fotogenické.
 |
| Vodopády Štrbački buk v NP Una |
No, a „obracíme k domovu“……..takže přes Bihač do „zahajovacího“
kempu v Karlovaci a dále přes Maďarsko, že abychom nejezdili pořád po dálnici
bereme to kousek kolem Balatonu a přímo na Györ, kde po cestě “oobjevujeme“
zajímavé krasové kopce Bakony. (že by někdy například na Velikonoce?).
Pokus o zamyšlení proč jsme tentokrát spali vždy v kempech?
·
Obecně: mimo kempy, resp místa k přenocování
určená spíme poměrně častěji, především na Slovensku nebo Polsku. Vzhledem k tomu,
že ne ve všech zemích je toto povoleno, resp někde je to tolerováno, mělo by se
jednat vždy pouze o přespání na jednu noc
·
Vždy se snažíme vyanalyzovat, zda je to v té
které destinaci zvykem, už jen proto, že prakticky všechny pozemky někomu
patří, a jak bychom se asi my „tvářili“, kdyby si někdo, i když na jednu noc,
postavil dodávku třebas vedle naši garáže? Majitel pozemku se o něj nějak
stará, vesměs z něj platí daň a tak podobně.
·
Pokud jsme na jednom místě dva a více dní, už
jde také o určitou míru komfortu a rovněž zde neobstojí argument, že na místě
pouze parkujeme. Čímž mne mnohdy pobaví někteří tzv ortodoxní freekampeři, kteří tvrdí, že pouze parkují. Jaký je rozdíl mezi tím, když si někde postavím auto ve kterém spím, nebo malý stan? Žádný. Navíc speciálně Chorvatsko je na kempování mimo vyhrazená
místa poměrně dost háklivé. BiH, zde zase nejsou solidní informace…….
Takže asi tak
