NA UKRAJINU? 2016

Letošní „začátkoletní“ výlet jsme od počátku plánování chtěli obohatit o něco nového. Nejdříve bylo v plánu severní Rumunsko, pak úplný severovýchodní cípek Polska…………a nakonec tedy „zvítězila“ touha mrknout se na Zakarpatskou Ukrajinu.

Příjemné parkovací místo v Runině

Runina

Abychom tam nevlítli takto najednou, zvolili jsme krátkou aklimatizační zastávku v, nám známé, Runině v Bukovkách na východním Slovensku. Runina a vůbec Bukovky opět nezklamaly. Krásná příroda, příjemní lidé a ten klídek…no paráda.

V pondělí tedy na Ukrajinu. Zvolili jsme přechod Ubĺla-Malyj Bereznyj, prý podle webu Slovenského MF, odbavení průběžně, „zlatý voči“. Na to, že tam stálo ca 15 aut, strávili jsme tam poctivou hoďku. Slováci ještě jakž takž, ale Ukrajinští „obránci hranic“……ukázka ůřední arogance té nejvyšší kvality. Na všechno je čas, přednější je kávička nebo cigárko s kolegou, lépe ještě s kolegyní. Pokud dobře počítám, vystřídali se na nás a na každém autě celkem 4 osoby s různými úkoly. Jeden zkontroluje pasy a papíry, druhý proleze auto, třetí, celník, to byl dáreček….vzhledem k tomu, že jsme sebou měli našeho Connyho, vyžádal si mně se všemi papíry samotného k sobě do „bjurka“. Že „hmm, u vás sabáčka, jako pes,“…….“nádo počekať na veterinára“……“mohol by tu byť tak za jednu nebo dve hodiny“……..“????????????“ – to jako já………“no když dáš tak 10 euro mohlo by to jít i dříve“……no dal jsem, abych pravdu řek, první můj úplatek.

.....a příjemné parkovací místo na Ukrajině v Lumšorech

Klasická ukrajinská sestava

Polonina Runa

Takže po výměně „valut“ ve Velkém Berezném, ověření, že ceny jsou opravdu atraktivní, nákupu vodky (1/2l za ca 50hriven což je zhruba stejně korun) a obědu, odjíždíme do Lumšor pod Poloninou Runa. Hlavní cesty jsou ještě jakž takž použitelné, ale cesta do Lumšor…na hranici sjízdnosti pro běžné auto. Místo k přespání (může se zřejmě všude) jsme zvolili u říčky Turička, kde se zřejmě také dost piknikuje. Další den se jdeme mrknout na jezero pod poloninou, kdysi zvané Komsomolské. Večer dobrá večeře v jedné ze dvou restaurací, ale té příjemnější. Opět cena atraktivní…kompletní večeře, šašlik plus brambory ve slupce posypané bryndzou , k tomu místní kořka a nějaké piva…celkem za 300. No nekup to.....

Co dál? Ti Ukrajinští celníci mne tedy naštvali a jsme trochu nervózni co že si vymyslí na zpáteční cestě…ale když už jsme tu…Jedeme se mrknou na Poloninu Boržava, tedy do Volovce, tam snad cesta bude v jakžtakž stavu. Do Užgorodu dále do Mukačeva a nahoru směrem na Lvov. Cesty mezi Užgorodem, Mukačevem a dále, jsou už více než slušné. Nahoře odbočujeme do Volovce, opět trochu „oraniště“, přejíždí se takové sedélko, odkud musí být určitě krásný výhled na Boržavu. Nicméně tady přichází pravá horská poloninská bouřka. Sjíždíme do Volovce, nakupujeme různé potřebné věci, jako vodku, víno a podobně, a bouřka nepřestává, spíše stále sílí, tak se rozhodujeme zmizet na Slovensko. Cestou ale bouřka přidává a přidává, k tomu kila krup, až někde u Mukačevava se dá jet normálně, tedy né krokem.

Na obědě kdesi nad Mukačevem

A opět na Slovensku

Na hranicích je to ještě horší než při vstupu, a to nikoliv ze strany Slovenských celníků, jak se člověk dočte v některých chytrých knížkách, a jak by se dalo očekávat vzhledem ke vstupu do EU. Opět se vyřádí Ukrajinci. Tentokrát dosažený čas: 2 hoďky. Prostě na hranicích, když porovnáme vstupy či výstupy do Bosny nebo Černé Hory s Ukrajinou ……… „zlatý Balkán“…tam jsou taky kontroly, ale když zjistí že jde o turisty, jsou tam (Balkánu) velice korektní a slušní, prostě, ukaž papíry, máš všechno v pořádku? O.K. jeď, kdežto na Ukrajině? I když blíže, asi pozůstatky z výdobytků socialismu za CCCP…no na nějakou dobu jsem vyléčen .

A tak večer, trochu neplánovaně, opět na noc v Runině. A ráno do Tater na krátký aklimatizační pobyt při návratu z civilizace do civilizace.

Závěrem:

-          Ukrajinu jsme si chtěli vyzkoušet, jak to tam opravdu funguje, jak tam je, kolik co stojí.....jak se cestuje přes hraniční přechody.... :-) případně  by to mohla být zajímavá destinace na kratší výlety…..

-          na hraničních přechodech dají člověku ukrajinci pocítit kdo je tam pánem. Proč? To je mi záhadou.....pašování zcela určitě probíhá jinudy a nebo jinak

-          ve Velkém Berezném je docela binec, i když se snaží uklízet..polorozpadlé paneláky, v nich ale banky, bankomaty, nějaký ten obchod, restaurace.....všechno funguje

-          příroda (byli jsme ve Vyšce pod kopcem Krasija a v Lumšorech pod Runou. Volovec a Boržavu nemůžu hodnotit, byla tam bouřka jako sviňa) je určitě pěkná, nicméně obdobná jako například na Východním Slovensku, či podobně

-          ceny jsou atraktivní, vzhledem k našemu "spotřebnímu koši" bych řekl tak o 1/4 - 1/3 nižší (vodku nepočítám, to je speciální komodita) , nafta za 20 :-)

-          cesty....mazec...ty nejhlavnější jsou O.K. a dá se po nich v pohodě jezdit, téměř jako u nás, ale sotva člověk sjede někde mimo, a nebo úplně do kopců pod poloniny...to je na hranici sjízdnosti

-          lidé O.K.

Takže? Ta buzerace na hranicích u nás, zatím, kazí to pozitivní co na Zakarpatí je a zatím jsme „vyléčeni“ . Zajímavá alternativa však je, muselo by tomu být uzpůsobeno zaměstnání.....,přes zimu vydělávat peníze doma - u nás, a přes léto se motat (cestovat, případně někde bydlet) po Ukrajině :-), vzhledem k cenám by ta zima měla na vydělání trochy peněz stačit 


Více obrázků z tohoto výletu je tady